Zámeček/jezuitská rezidence
Starý Rokytník měl zámek. Věděli jste to? Dobře, tak zámeček. Letní zámeček. Jezuitskou rezidenci. Mnoho z něho nezbylo, ale jistě řada z vás místních má k té zřícenině vedle kostela nějakou zajímavou historku Zámeček si jezuité postavili jako své letní sídlo, dokonce zámeček stál dříve, než se pustili do přestavby kostela. Panství Starý Rokytník získali po roce 1636 spolu s panstvím Žireč a Žacléř jezuité z koleje u sv. Anny ve Vídni. Stavba zámku probíhala ve 40. letech 18. století se svolením císařovny Marie Terezie, poměrně záhy byl však jezuitský řád zrušen a budova byla využívána jako škola. V 19. století bohužel celý objekt vyhořel a obnovy se nedočkal. Ale že tam byl, to je stále patrné. Otázkou je, jak vlastně vypadal. Budete-li googlit, moc toho nezjistíte. Pouze tu a tam nějaký turista vyfotil zbytky zdí a kromě pár vět se nedočtete nic. Trochu napovědět mohou staré mapy, které zachycují půdorys. Ale ani ty se příliš neshodnou, na některých je tvar čtverce, na jiné tvar odlišný. Existuje ovšem kamenný reliéf, u nějž není jednotný odborný názor, co zachycuje. Autorem reliéfu je sochař z rodu Patzaků, který pochází ze Starého Rokytníku, tento sochař byl žákem slavného Matyáše Bernarda Brauna. Já rozhodně odborník nejsem, proto jen pro ukázku připojím fotografii onoho reliéfu. A vy můžete zapojit svou fantazii…
Pomník rakouských dělostřelců u silnice
Starý Rokytník je velmi bohatý, co se týče pomníků a památníků. Jedním z nich je i figurální pomník rakouského dělostřelce nad rozbitým dělem a padlým spolubojovníkem. Zhotoven byl v roce 1907 kameníkem a sochařem J. Zeipeltem, zadavatelem byl Spolek pro údržbu válečných pomníků ve Starém Rokytníku, v jehož čele stál řídící učitel místní školy Johann Hirschberg. Pomník je chráněnou kulturní památkou, v jeho blízkosti se údajně nachází hromadný hrob.
Středověká tvrz
Nedaleko kostela sv. Šimona a Judy stávala středověká tvrz. V mnoha publikacích je mylně uváděno, že se nacházela v místech novější jezuitské rezidence, ale pravda je skutečně od kostela na opačnou stranu. Lze předpokládat, že tvrz byla funkční od počátku 14. století, možná i dříve, neboť ve 14. století prokazatelně existovala obec Rokytník a kostel. Jednalo se o objekt strážního a správního charakteru na skalnatém ostrohu směrem k Trutnovu, sídlili v něm trutnovští manové, drobní šlechtici s vojenskou povinností vůči panovníkovi – v letech 1304 – 1307 Vilém z Rokytníka, na konci 14. století patřil Rokytník křížovnickému klášteru na Zderaze, v době husitských válek Petr Manšvic z Rokytníka, 1454 Hašek z Rokytníka (jeho potomci později získali panství Ostroměř a nazývali se Ostroměřžští z Rokytníka – slovo ostroměřžští lze použít i jako jazykolam, zda byl Hašek předkem jiného slavného Haška není známo), 1455 – 1496 Alexandr Henc Temryc z Mosazného a Rokytníka s manželkou Hedvikou z Golu, 1502 Bernart ze Šumburka, 1529 Jindřich Berka z Dubé, 1542 Adam Zilvár z Pilníkova a na Vlčicích. V roce 1620 pro účast na stavovském povstání a útěk ze země byl Rokytník Zilvárům zabaven, poté v roce 1622 koupila panství Rokytník (s panstvím Žireč) Marie Magdalena Trčková z Lobkovic, ale i tomuto rodu bylo panství následně zabaveno. Nu a pak už přišli na řadu jezuité – Ferdinand II. jim panství věnoval r. 1634 darem. Jezuité nechtěli sídlit na zpustlé a pravděpodobně požárem poškozené tvrzi (Zilvárové i Trčkové sice vlastnili panství Rokytník, ale vzhledem k mnoha jiným majetkům zde nepobývali), a postavili si na protilehlé straně od kostela zámeček. V roce 1697 jezuité rovněž založili ves Nový Rokytník a pro původní obec se začal používat název Starý Rokytník.V 80. letech 20. století byl v místě tvrze proveden archeologický průzkum, byla odkryta část obvodového zdiva o šíři 200 cm, místnost o rozměrech 400 x 250 cm, vstup o šíři 180 cm s několika schody a náznakem, že vchod byl uzavírán, místnost byla zapuštěna do skalního podloží až půl metru. Byla nalezena keramika, kovové předměty, polská mince – denár Kazimíra Jagellonského (vše 14. a 15. století). O pravděpodobném pozdějším požáru tvrze svědčí požárová vrstva a přepálená keramika. Vojenský ráz sídla zajišťovalo umělé opevnění, jak to výstižně ilustruje mohutný, do skály vylámaný příkop, který odděloval manské sídlo od zbytku skalního ostrohu. Je pravděpodobné, že tvrz byla v suterénní a přízemní části kamenná, v dalších podlažích dřevěná, se strážní věží. Zajímavé rovněž je, že v případě Starého Rokytníku většinou držitel tvrze nevykonával patronátní právo ke kostelu. Výzkum však nebyl oficiálně dokončen.
Pomník obětem 1. světové války
Pod kopcem, na němž se nachází kostel sv. Šimona a Judy, stojí pomník obětem 1. světové války, jehož historie je velmi pestrá.
V roce 1928 byl slavnostně odhalen na počest padlých obyvatel Starého Rokytníku, Nového Rokytníku a Rubínovic v 1. světové válce pomník zhotovený dle návrhu trutnovského sochaře Emila Schwantnera. Výroby pomníku se zhostil místní řezbář a sochař Fridolin Rind, který je autorem také několika soch v našem kostelíku, ale i mnoha dalších v širokém okolí Trutnova. Po druhé světové válce byl pomník z velké části zničen a nahrazen plastikou rudoarmějce, který drží v náručí dítě, desky se jmény padlých byly nahrazeny citáty Julia Fučíka a Stanislava Kostky Neumanna. V roce 1968 byl tento památník osvobození poničen, obnova proběhla v 70. letech. V roce 2004 se v té době znovu zničený pomník dočkal návratu do původní podoby.
DEN OPFERN DESWELTKRIEGES.
1914 -1918
Alt – Rognitz
Josef Kuhn No. 8, Rudolf Baudisch – 27, Johann Scharf – 29, Vincenz Scharf – 29, Gottfried Pohl – 31, Adalbert Kuhn – 55, Josef Berger – 57, Wenzel Walsch – 58, Josef Rindt – 61, Alois Patzak – 65, Wenzel Patzak – 72, Julius Tschöp – 77, Josef Jindra – 85, Wenzel Lebeda – 87, Josef Schimek – 105, Alois Schimek – 105, Albin Anders – 114, Wenzel Walsch – 115, Wenzel Richter – 117, Richard Rücker – 121, Ferdinand Rindt – 122, Josef Hetfleisch – 132, Hubert Patzak – 138, Josef Patzak – 138, Wenzel Schmidt No. 143, Wenzel Breiter – 138, Wenzel Schmidt – 153, Wenzel Breiter, – 145, Johann Schmidt – 153, Reinhold Reichelt – 156, Franz Hoffmann – 162, Heinrich Kuhn – 166
Neu – RognitzIgnatz Wondreschek No. 8, Josef Hölige – 11
RudersdorfAnton Lachmann No. 18
Errichtet vom Bunde gedienterSoldaten u. der Gemeindei. J. 1928.
Pamětní deska v kostele
Součástí interiéru kostela bývala pamětní deska považovaná z uměleckého hlediska za mistrovské dílo – vytvořil ji místní řezbář Fridolin Rind na počest padlých z farnosti Starý Rokytník v roce 1848 a v letech dalších. Renovaci desky provedl zdejší spolek pro údržbu vojenských pomníků v roce 1911. Rám byl lemován dubovými listy a vršek zdobil císařský orel s různými emblémy a heslem: „Viribus unitis“. Deska byla umístěna vpravo na zdi presbytáře. Ještě v roce 1969 byla v podstatě netknutá.
Později však někdo odřezal dosti odborně všechny ornamenty, zůstala tedy pouze černá deska s nápisem (nejednalo se údajně o vandalství, kdy by ornamenty byly olámány, jako tomu bylo u řady jiných prvků v kostele). V roce 2000 však zmizela i deska jako taková. Vnuk pana Fridolina Rinda však na dílo svého dědečka nezapomněl a podařilo se mu zjistit, který východočeský starožitník tuto desku má u sebe (nabízel ji prostřednictvím webových stránek a pan Rind ji poznal). I zásluhou Siegharta Rinda tedy Město Trutnov získalo desku zpět, proběhla obnova ornamentální části a deska je umístěna v Janské kapli v Trutnově….
Nápis na vítězném oblouku
Na staré fotografii ze svatby v kostele sv. Šimona a Judy (cca 1920) je vidět poslední část německého nápisu, který byl umístěn na oblouku mezi lodí kostela a presbytářem. V 50. letech 20. století byl tehdy kostelníkem přetřen bílou barvou, neboť nebyl žádoucí. Celé znění nápisu je možné odvodit z jiného kostela, kde je sice dnes také již „neviditelný“, ovšem na starém snímku je plně čitelný. Tedy díky panu Otto Rennerovi původem ze Špindlerova Mlýna víme, co bylo napsáno ve Starém Rokytníku
Matouš 11,28 – Pojďte ke mně, všichni upracovaní a obtěžkaní, a já vám dám odpočinout.
Matthäus 11,28 Christus spricht: „Kommet zu mir, alle, die ihr mühselig und beladen seid; ich will euch erquicken“
Kaple v Rubínovicích
Kaple v Novém Rokytníku
Součástí farnosti Starý Rokytník býval kromě Rubínovic také Nový Rokytník, který jako ves založili jezuité z Rokytníku v roce 1697. A stejně jako Rubínovice měl i Nový Rokytník kapli Panny Marie. Ovšem narozdíl od Rubínovic tato kaple tolik štěstí neměla a dnešních dnů se nedočkala. Stávala na pozemku, který náležel k hostinci, mezi dvěma lípami, vchodem otočená směrem k silnici, byla čtvercová, se stanovou střechou krytou šindelem a vysokou dřevěnou věžičkou, uvnitř zaklenutá. V roce 1962 ještě byla na svém místě. U příležitosti církevních svátků chodívalo procesí z Nového Rokytníku do Starého, na nedělní bohoslužby také chodili lidé do kostela sv. Šimona a Judy, většina pěšky, ti majetnější povozem taženým koňmi, jako třeba právě rodina hostinského Schneidera.