Historie Starého Rokytníku

Pověst o vzniku obce Rokytník

Výstavba vesnice Rokytník (Rögnitz)
V roce 1008 nechal pan Adam Vostromirský vystavět vesnici Rokytník, včetně zámku, který byl v držení jeho potomků přes 400 roků. V roce 1424 tento zámek vlastnil Petr Mauschwitz, který měl tu smůlu, že s Míšeňskými prohrál bitvu proti Žižkovi. Přepaden byl v lázních a málem ho ubili. Vše se stalo takto: Pan Mauschwitz bral v sobotu koupel s vrbovými pruty, když houf Míšeňských byl v lese za Kacířem. Horda Žižkových mužů šla podél zámecké hradby k bráně. Jeden se svléknul (myšleno z bojového) a postavil se zády k vratům. Opřel se o ně a zavolal hlídače, kterému řekl, že je sloužícím majitele zámku. Hlídač otevřel vrata a hned se všichni drali do zámku, kde všechno vyrabovali a zámek i s lázněmi podpálili, takže zámecký pán si se štěstím, ale s popáleninami zachránil holý život. V roce 1430 nechal olomoucký biskup Basilius s povolením císaře Zikmunda zplanýrovat zbytky zámku a na stejném místě nechal postavit kostel.

Jedná se pouze o pověst, neboť v roce 1008 dozajista Rokytník neexistoval, ani zámek. V době husitských válek opravdu panství Rokytník spravoval Petr Manšvic z Rokytníka a je známo, že sídlil na tvrzi v blízkosti kostela, tedy kostel nebyl postaven na místě zbořeného „zámku“. Husité kostel poškodili, ale byl záhy obnoven, a tvrz sloužila ještě dále.

Až do 17. století se ves nazývala Rokytník. Když však jezuité založili Nový Rokytník, začal se pro původní ves používat název Starý Rokytník.

Před druhou světovou válkou míval Starý Rokytník více než 1000 obyvatel, po válce se jejich počet snížil na pár stovek. Po odsunu téměř výhradně německého obyvatelstva zůstaly v obci 4 rodiny. Příchozí osídlenci značnou část domů zlikvidovali, téměř sto jich bylo srovnáno se zemí.